Pěnové matrace: jaké druhy pěn existují a jak vybrat

Není pěna jako pěna. Pod označením pěnová matrace se dnes skrývá široká skupina výrobků, které se mohou výrazně lišit pocitem při ležení, pružností, schopností rozložit tlak, prodyšností i životností. V popisech přitom narazíte na pojmy jako PUR pěna, studená pěna, HR pěna, paměťová nebo viskoelastická pěna, hybridní pěna či BIO pěna.

Samotný název materiálu ale ještě neříká, zda vám bude matrace vyhovovat. Stejně důležitá je objemová hmotnost pěny, její tuhost, pružnost, tloušťka jednotlivých vrstev, konstrukce celého jádra a způsob, jakým matrace reaguje na vaše tělo. Právě proto mohou dvě pěnové matrace působit při spaní úplně jinak, přestože jejich popis na první pohled vypadá podobně.

Co vlastně znamená pěnová matrace?

Pěnová matrace má nosné nebo komfortní vrstvy tvořené pěnovými materiály. Nejčastěji jde o různé druhy flexibilních polyuretanových pěn. Polyuretan přitom není jeden konkrétní materiál s přesně danými vlastnostmi. Podle složení a technologie výroby lze vytvořit pěny velmi měkké i pevné, pružné, pomalu reagující, více či méně prodyšné nebo určené pro různé typy zatížení.

To je také důvod, proč není úplně přesné chápat PUR pěnu, studenou pěnu a paměťovou pěnu jako tři zcela nesouvisející materiály. Paměťová i řada studených pěn jsou rovněž založeny na polyuretanové chemii, pouze mají jinou strukturu a jiné mechanické vlastnosti.

U kvalitní matrace navíc zpravidla nerozhoduje jediný druh pěny. Výrobci kombinují několik vrstev tak, aby jedna zajišťovala komfort a přizpůsobení, další pružnost a podporu a spodní vrstva stabilitu celého jádra.

Proč nestačí sledovat pouze druh pěny

Při porovnávání matrací se často řeší otázka: „Je lepší studená, nebo paměťová pěna?“ Ve skutečnosti je to podobné, jako kdybyste při výběru automobilu porovnávali pouze druh motoru. Důležitý je, ale o výsledných vlastnostech celého výrobku nerozhoduje sám.

Biomechanický přehled výzkumů matrací upozorňuje, že při hodnocení lůžka je potřeba sledovat několik parametrů současně – mimo jiné rozložení tlaku, podporu těla a polohu páteře. Autoři zároveň upozorňují, že jednoduchá univerzální hodnota, která by určovala ideální konstrukci matrace pro každého člověka, zatím neexistuje.

Výsledek proto závisí na kombinaci materiálu a konstrukce s vaší hmotností, stavbou těla a spánkovou polohou.

PUR pěna: základ celé velké skupiny materiálů

Označení PUR znamená polyuretanovou pěnu. Jde o velmi širokou skupinu materiálů používaných nejen v matracích, ale také v čalounění, sedadlech, obuvi, automobilovém průmyslu nebo izolacích.

U matrací může mít základní PUR pěna různou hustotu a tuhost. Levnější pěnové matrace často využívají jednodušší pěny s nižší objemovou hmotností, zatímco pokročilejší konstrukce pracují s kvalitnějšími pěnami a kombinací několika vrstev.

Proto neplatí pravidlo, že „PUR pěna je špatná“ a jiný marketingový název automaticky znamená vyšší kvalitu. Je potřeba znát konkrétní vlastnosti použitého materiálu a jeho úlohu v celé matraci.

Studená a HR pěna: důležitá je pružnost

U matrací se často setkáte s označením studená pěna nebo HR pěna. Zkratka HR pochází z anglického High Resilience, tedy vysoká pružnost. Tyto pěny jsou navrhované tak, aby se po zatížení rychle vracely do původního tvaru a nabízely odrazovější pocit než klasická paměťová pěna.

V praxi se proto často používají v nosných vrstvách pěnových matrací nebo jako součást vícevrstvého jádra. Dokážou zajistit stabilitu, pružnost a podporu, zatímco měkčí komfortní vrstva nad nimi se stará o přizpůsobení tělu.

U studené pěny se často zdůrazňuje také vzdušnost. Ta ale není dána jen názvem materiálu. O tom, jak snadno pěnou proudí vzduch, rozhoduje konkrétní buněčná struktura materiálu, jeho složení, perforace a konstrukce celého matracového jádra.

Paměťová pěna reaguje jinak

Paměťová pěna, označovaná také jako líná, viskoelastická nebo visco pěna, se chová odlišně. Po zatížení se přizpůsobuje tvaru těla a po jeho odstranění se do původního tvaru vrací pomaleji než běžná pružná pěna.

Historie tohoto materiálu skutečně souvisí s výzkumem pro NASA. Podle NASA dostal inženýr Charles Yost v roce 1966 zakázku na vývoj materiálu, který měl zvýšit bezpečnost sedadel při leteckých nehodách. Výsledkem byl otevřenobuněčný polymerní materiál s viskoelastickými vlastnostmi, schopný absorbovat energii a rozložit zatížení na větší plochu.

Do běžných matrací se tento princip dostal až později. Dnes se paměťová pěna používá především tam, kde je žádoucí přizpůsobení konturám těla a rozložení tlaku.

Podrobněji fungování tohoto materiálu vysvětlujeme v článku. Vše, co potřebujete vědět o líné pěně. Pokud se rozhodujete, zda vám tento typ materiálu vyhovuje, pomůže také přehled výhod a nevýhod matrací z paměťové pěny.

Hustota pěny není totéž co její tuhost

Tohle je jeden z nejdůležitějších parametrů, který se při nákupu matrace často interpretuje špatně. Když například u pěny vidíte údaj 50 kg/m³ nebo 85 kg/m³, jde o její objemovou hmotnost neboli hustotu. Neříká vám přímo, jak tvrdý bude výsledný pocit při ležení.

Polyurethane Foam Association výslovně rozlišuje dvě vlastnosti:

• hustotu – množství materiálu v daném objemu pěny, uváděné například v kg/m³,
• tuhost – sílu potřebnou k určitému stlačení pěny, která se při technickém testování vyjadřuje například pomocí hodnoty IFD.

Tyto dvě vlastnosti mohou být do značné míry nezávislé. Pěna s vysokou hustotou tedy může být měkká a pěna s nižší hustotou může být relativně tuhá. Záleží na chemickém složení a konstrukci materiálu.

Hustota je však důležitá z jiného důvodu. Polyurethane Foam Association ji uvádí jako jeden z parametrů souvisejících s podporou a odolností pěny. Obecně platí, že kvalitnější pěny s vyšší polymerní hustotou bývají schopné lépe zachovávat své původní vlastnosti při dlouhodobém používání, vždy ale záleží také na konkrétní formulaci a celé konstrukci matrace.

Co tedy znamená 50 nebo 85 kg/m³ u matrací Curem?

Dobře je rozdíl mezi hustotou a pocitem tuhosti vidět přímo na aktuálních matracích Curem. U jednotlivých modelů se používají paměťové pěny Curemfoam s různou objemovou hmotností, ale výsledný pocit matrace vzniká až jejich kombinací a pořadím.

Například Curem C 3500 má na ložné ploše paměťovou pěnu Super Volume VISCO s objemovou hmotností 85 kg/m³, pod kterou následuje další vrstva paměťové pěny Medium VISCO 50 kg/m³ a nosná základna Curemfoam. Výsledkem je v rámci řady Curem pevnější pocit ležení.

U Curem C 4500 se pořadí komfortních vrstev mění. Nahoře leží měkčí paměťová pěna Soft VISCO 50 kg/m³ a dále pěna Super Volume VISCO 85 kg/m³. Matrace je díky celé skladbě pocitově poddajnější.

Je tedy dobře vidět, že samotný údaj 50 nebo 85 kg/m³ vám neřekne, zda bude matrace „tvrdá“ nebo „měkká“. Rozhoduje, jaká pěna je na povrchu, jak vysoká je její vrstva, co se nachází pod ní a jak jednotlivé části reagují společně.

Proč se kvalitní pěnové matrace skládají z více vrstev

Jedna pěna jen obtížně nabídne současně velmi jemné přizpůsobení, stabilní podporu, pružnost, vysokou prodyšnost a dlouhodobou mechanickou odolnost. Právě proto se u pokročilejších pěnových matrací používá sendvičová konstrukce.

Jednotlivé vrstvy mohou mít rozdílné úkoly:

• komfortní vrstva kopíruje kontury těla a pracuje s tlakem,
• přechodová vrstva propojuje měkký povrch s pevnější základnou,
• nosná vrstva stabilizuje tělo a brání nadměrnému propadání,
• profilace a vzduchové kanálky mohou pomáhat s pružností a prouděním vzduchu.

Výslednou kvalitu pěnové matrace proto nelze hodnotit podle jednoho centimetru materiálu těsně pod potahem. Je potřeba posuzovat celé jádro.

Pěna musí umět odlehčit, ale zároveň podepřít

Měkkost sama o sobě není cílem. Matrace musí najít rovnováhu mezi přizpůsobením a podporou. Pokud je povrch příliš tuhý, mohou být ramena a kyčle vystavené vyššímu lokálnímu tlaku. Pokud se naopak tělo propadne příliš hluboko, může se zhoršit jeho stabilní podepření.

Systematický přehled 39 studií zabývajících se matracemi, kvalitou spánku a bolestí zad dospěl k závěru, že v hodnocených studiích vykazovaly středně tuhé matrace dobré výsledky z hlediska komfortu, kvality spánku a postavení páteře. Neznamená to ale, že jedna konkrétní tvrdost bude nejlepší pro každého člověka.

Výsledný pocit ovlivňuje tělesná hmotnost, proporce, poloha spánku, konstrukce matrace a vlastnosti jednotlivých pěn. Člověk s vyšší hmotností může stejnou pěnu stlačit výrazněji než lehčí spáč a pocit z jedné matrace proto může být velmi odlišný.

Pěnová matrace při spaní na boku

Na boku dopadá velká část zatížení na relativně malou plochu v oblasti ramene a kyčle. Komfortní vrstva matrace proto musí umožnit těmto místům přiměřené zanoření, aniž by se současně příliš propadla pánev.

Právě zde se často uplatňuje paměťová pěna. Dokáže se postupně přizpůsobit tvaru těla a zvětšit kontaktní plochu mezi člověkem a matrací. Výběr ale musí vždy počítat také s podporou pod hlubší komfortní vrstvou.

Pokud většinu noci spíte právě v této poloze, doporučujeme také článek o tom, jakou matraci zvolit při spaní na boku.

 

A co spánek na zádech?

Při spaní na zádech potřebuje tělo stabilní podporu zejména v oblasti pánve a trupu, ale matrace zároveň musí kopírovat přirozené kontury těla. Příliš měkká konstrukce může nechat pánev klesnout hluboko, zatímco velmi tvrdý povrch nemusí dobře vyplnit přirozené zakřivení těla.

U pěnové matrace proto může dobře fungovat kombinace přizpůsobivé horní vrstvy a stabilnějšího nosného jádra.

Pokud se v noci hodně potíte, sledujte prodyšnost celé konstrukce

Jednou z nejčastějších výhrad vůči některým paměťovým pěnám je pocit většího tepla. Může souviset s tím, že měkký materiál obepne větší plochu těla a omezí proudění vzduchu přímo v kontaktní zóně.

Nelze však říci, že všechny matrace z paměťové pěny budou automaticky „horké“. Rozhoduje buněčná struktura pěny, profilace, vzduchové kanálky, další vrstvy matrace, potah i teplota a vlhkost v ložnici.

Polyurethane Foam Association uvádí průtok vzduchu jako jednu ze samostatně měřených vlastností flexibilních pěn. Jinými slovy, prodyšnost nelze spolehlivě odvodit pouze z označení „studená“, „paměťová“ nebo „PUR“.

Hybridní pěny kombinují různé vlastnosti

Vývoj pěn se neomezuje jen na tradiční dělení na PUR, studenou a paměťovou pěnu. Moderní materiály mohou být formulované tak, aby spojovaly vysokou pružnost, mechanickou odolnost a lepší proudění vzduchu s komfortem typickým pro prémiové pěnové matrace.

Příkladem v aktuální řadě Curem je Curem C 7000 XD. Její jádro tvoří čtyři vrstvy. Na ložné ploše se nachází hybridní pěna XDURA s objemovou hmotností 58 kg/m³, pod ní paměťová pěna Super Soft VISCO 50 kg/m³, dále Super Volume VISCO 85 kg/m³ a nosné jádro Base Master Curemfoam.

Tento příklad dobře ukazuje současný směr konstrukce prémiových pěnových matrací: místo hledání jednoho „nejlepšího“ druhu pěny se kombinují materiály s rozdílnými funkcemi.

Co znamená BIO pěna

Také označení BIO pěna je potřeba číst opatrně. Neznamená automaticky, že je celá pěna čistě přírodního původu nebo že jde o materiál bez polyuretanu.

Polyuretan vzniká reakcí několika složek, mezi nimiž jsou polyoly. Část tradičních polyolů získávaných z fosilních surovin lze v některých formulacích nahradit polyoly z obnovitelných zdrojů, například z rostlinných olejů.

Odborný přehled výzkumu polyuretanových pěn z rostlinných polyolů popisuje využití například sójového, řepkového, palmového nebo ricinového oleje. Právě ricinový olej je zajímavý tím, že přirozeně obsahuje chemické skupiny umožňující jeho využití při výrobě polyuretanů.

BIO pěna je ale stále zpravidla polyuretanový materiál. Podíl obnovitelných surovin závisí na konkrétní receptuře. Z pouhého slova „BIO“ proto nelze usuzovat, že je pěna stoprocentně přírodní, biologicky rozložitelná nebo automaticky ekologičtější ve všech parametrech.

Curemfoam: paměťová pěna jako součást celého systému

U luxusních matrací Curem hraje důležitou roli viskoelastická pěna Curemfoam. Aktuální konstrukce pracují s několika variantami pěny a rozdílnou objemovou hmotností podle toho, jaký pocit a funkci má daná vrstva zajistit.

Nejde tedy pouze o to dát na matraci vrstvu paměťové pěny. Rozhodující je její množství, hustota, poloha v jádře a kombinace s dalšími pěnami. Podrobnější princip konstrukce popisujeme také na stránce technologie Curem.

Curem C 3500: pevnější pocit

Curem C 3500 kombinuje paměťovou pěnu Super Volume VISCO 85 kg/m³, Medium VISCO 50 kg/m³ a profilované nosné jádro Curem-Core. V rámci aktuální řady nabízí pevnější pocit ležení při zachování přizpůsobivosti paměťových pěn.

Curem C 4500: poddajnější varianta

Curem C 4500 pracuje s měkčí paměťovou pěnou Soft VISCO 50 kg/m³ na povrchu, pod níž následuje Super Volume VISCO 85 kg/m³. Je proto v současné nabídce Curem pocitově měkčí a poddajnější.

Curem C 7000 XD: pružnost a prodyšnost

Curem C 7000 XD doplňuje paměťové pěny o horní vrstvu hybridní pěny XDURA 58 kg/m³. Konstrukce je určená pro zákazníky, kteří chtějí spojit přizpůsobení paměťových vrstev s pružnějším pocitem a vyšší prodyšností povrchu.

Jak poznat kvalitní pěnovou matraci

Barva pěny ani její efektní název vám o kvalitě mnoho neřeknou. Při porovnávání matrací je užitečnější zaměřit se na konkrétní konstrukční údaje.

• Složení jádra: zjistěte, kolik vrstev matrace má a jakou funkci jednotlivé vrstvy plní.
• Objemová hmotnost: u kvalitnějších výrobků výrobce často uvádí hustotu klíčových pěn v kg/m³.
• Tuhost: neposuzujte ji pouze podle hustoty pěny. Vyzkoušejte, jak se matrace chová přímo pod vaším tělem.
• Výška komfortních vrstev: několik centimetrů kvalitní pěny může mít jiný efekt než velmi tenká vrstva použitá pouze na povrchu.
• Nosná konstrukce: komfortní povrch musí spolupracovat se stabilním jádrem.
• Prodyšnost: sledujte strukturu pěn, profilaci, vzduchové kanálky i vlastnosti potahu.
• Nosnost: matrace musí odpovídat hmotnosti spáče.
• Možnost vyzkoušení: technické parametry nenahradí osobní pocit z ležení.

Proč je vyzkoušení matrace stále důležité

Technické parametry vám pomohou vyřadit nevhodné výrobky, ale nedokážou stoprocentně předpovědět, jak bude matrace působit právě na vás. Dva lidé stejné hmotnosti mohou mít jinou výšku, šířku ramen, rozložení hmotnosti i preferovanou polohu spánku.

Při zkoušení proto nestačí na matraci několik sekund sedět. Lehněte si do polohy, ve které skutečně usínáte. Pokud spíte na boku, sledujte rameno a kyčel. Na zádech vnímejte podporu pánve a beder. Dopřejte pěně chvíli času, zejména pokud jde o viskoelastický materiál, který reaguje postupně.

Možnost osobního vyzkoušení je důležitá zejména u prémiové matrace, kde vybíráte výrobek na mnoho let každodenního používání.

Nejčastější chyby při výběru pěnové matrace

• Považovat všechny pěnové matrace za stejné.
• Rozhodovat se pouze podle názvu použité pěny.
• Zaměňovat hustotu pěny za její tuhost.
• Předpokládat, že nejtvrdší matrace poskytuje automaticky nejlepší podporu.
• Předpokládat, že nejměkčí matrace automaticky nejlépe odlehčuje tělo.
• Ignorovat výšku a pořadí jednotlivých pěnových vrstev.
• Nesledovat nosnost a vlastní tělesnou hmotnost.
• Vybírat bez ohledu na obvyklou spánkovou polohu.
• Posuzovat prodyšnost pouze podle názvu materiálu.
• Automaticky považovat označení BIO za stoprocentně přírodní materiál.

Časté otázky o pěnových matracích

Co je pěnová matrace?

Pěnová matrace používá jako hlavní nosné a komfortní materiály různé druhy pěn. Nejčastěji jde o polyuretanové pěny, mezi něž patří také řada HR a paměťových pěn. Moderní matrace zpravidla kombinují několik různých vrstev.

Jaký je rozdíl mezi PUR a studenou pěnou?

PUR je obecné označení polyuretanové pěny. Studená nebo HR pěna je specifický typ flexibilní polyuretanové pěny navržený zejména pro vyšší pružnost a rychlejší návrat po stlačení. Konkrétní vlastnosti ale vždy závisejí na složení dané pěny.

Je líná pěna totéž co paměťová pěna?

Ano. Líná pěna, paměťová pěna a viskoelastická pěna jsou běžná označení pro materiál, který se pod tlakem postupně přizpůsobuje tvaru těla a po odlehčení se pomaleji vrací do původního tvaru.

Co znamená hustota pěny v kg/m³?

Objemová hmotnost udává množství materiálu v jednom krychlovém metru pěny. Jde o důležitou technickou vlastnost související mimo jiné s konstrukcí a odolností materiálu. Neříká však přímo, jak tvrdá nebo měkká bude pěna.

Je pěna 85 kg/m³ tvrdší než pěna 50 kg/m³?

Ne nutně. Hustota a tuhost jsou dvě různé vlastnosti. Lze vyrobit měkkou pěnu s vysokou hustotou i pevnější pěnu s hustotou nižší. Výsledný pocit ovlivňuje formulace pěny a její místo v konstrukci matrace.

Je paměťová pěna vhodná při spaní na boku?

Může být velmi vhodná díky schopnosti přizpůsobit se konturám ramen a kyčlí a rozložit zatížení na větší plochu. Důležitá je ale také stabilní podpora pod komfortní vrstvou a vhodná celková tuhost matrace.

Je pěnová matrace vhodná při bolesti zad?

Typ materiálu sám o sobě není léčbou bolesti zad. Výzkumy naznačují význam vhodné tuhosti, rozložení tlaku a podpory těla, ale ideální matrace se liší podle konkrétního člověka. Pokud bolest přetrvává nebo se zhoršuje, je vhodné její příčinu řešit s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Je lepší tvrdá, nebo měkká pěnová matrace?

Ani jedna možnost není automaticky lepší. Matrace musí umožnit přiměřené zanoření citlivých míst a zároveň stabilně podepřít tělo. Vhodná tuhost závisí na hmotnosti, stavbě těla, poloze spánku a osobních preferencích.

Je BIO pěna přírodní?

Ne nutně. U polyuretanových pěn může označení BIO znamenat použití určitého podílu polyolů z obnovitelných surovin, například z rostlinných olejů. Výsledný materiál však zpravidla stále patří mezi polyuretany a konkrétní podíl obnovitelných složek závisí na výrobci a receptuře.

Jaká pěnová matrace je nejlepší?

Univerzálně nejlepší druh pěny neexistuje. Kvalitní matrace kombinuje přizpůsobení, podporu, vhodnou tuhost, dostatečnou odolnost a tepelný komfort podle potřeb konkrétního spáče. Proto je lepší posuzovat celé jádro než hledat jeden „nejlepší“ materiál.

Nejde o jednu nejlepší pěnu, ale o správnou kombinaci

Pěnové matrace dnes nabízejí mnohem více možností než jednoduché bloky polyuretanu známé z minulosti. Paměťové pěny dokážou velmi přesně reagovat na kontury těla, pružnější pěny poskytují odraz a podporu a moderní hybridní materiály mohou pracovat také s prodyšností a mechanickou odolností.

Při výběru proto nevěřte jednoduchým poučkám typu „čím vyšší hustota, tím tvrdší matrace“ nebo „paměťová pěna je vždy nejlepší“. Sledujte celou skladbu matrace, parametry jednotlivých vrstev, vlastní hmotnost, spánkovou polohu a pocit při ležení.

Právě kombinace několika pěn je základem současných luxusních matrací Curem. Jednotlivé modely se liší pořadím, objemovou hmotností a vlastnostmi pěnových vrstev, takže si můžete vybrat mezi pevnějším, poddajnějším nebo pružnějším pocitem ležení, aniž byste se museli rozhodovat pouze podle jednoho názvu pěny.